Chtěla bych se zde s Vámi podělit o pár svých básnický počinů a pokusů. Ještě je nikdo jiný nečetl, tak nebuďte prosím moc přísní. Dobrá rada, konstruktivní kritika a komentáře mě moc potěší. Chtěla bych sem psát, jak básničky veršované, tak i neveršované. Doufám, že Vás zaujmou.

Mnoho z nás si nezasloužilo to, co nás potkalo. Mnoho z nás si v pozdních hodinách často kladlo otázku: „Proč?" Netvrdím, že se v mých básních nutně najdete, ale pokud máte něco na srdci, melancholickou náladu či chuť na pěkné básně, jste na správném místě. Toto jsou básně jedné dívky, která roky krvácela na papír a rozhodla se, že je chce sdílet s ostatními.

Dvaadvacetiletá studentka Literatury Bella, má vše po čem v životě toužila. Skvělou práci v kavárně, hodného přítele a úžasnou rodinu. Její život se ale obrátí naruby, když zjistí,že ten kterého bezmezně milovala jí celé roky lhal. Dokáže mu odpustit a nebo muset s jeho tajemstvím žít po zbytek života? Pokračujte ve čtení a dozvíte se.

Sbírka básní psaných v různých chvílích mého života. Některé až příliš osobní, jiné vtipné či zcela nahodilé. Poezie je pro mě volností, místem, kde nechávám své pocity plout bez zábran. Některé z mých básní můžete najít na mém instagramu, kde se o samotné básni dozvíte něco víc. *** Jak se ve sbírce orientovat? Vzhledem k tomu, že je ve sbírce přes 80 básní, je mi jasné, že by tě to jako čtenáře mohlo odradit. Avšak uklidním tě, básně na sebe nijak nenavazují, takže je úplně na tobě, odkud začneš číst. Na začátku jsou básně z počátků mé tvorby. Na konci najdeš verše ze současnosti. Čti dle nálady, není nutné číst od začátku a nutně každou báseň, klidně začni na konci sbírky nebo básní, jejíž název tě zaujme nejvíc. Je jen na tobě, jak se rozhodneš. Hlavně čti srdcem. Děkuju za podporu v mé tvorbě. Tanevane Ef

Co dělají rozbití lidé? Skládají rozbité básničky. Stavějí rozbitá slova do rozbitých vět, tvoří svůj vlastní, rozbitý svět.

Je n'ai pas le don d'une plume d'or, Je ne sais manier vers et mots, Je ne détiens pas la beauté de l'art poétique Mais je voudrais qu'à travers son biais je puisse évacuer mes peines, mes joies, mes douleurs, mes émotions les plus profonde, Et les idéaux qui naissent de mes réflexions, Tissés avec celles des autres. Je souhaite également que mes humbles écris soient le reflet pure de mes approfondissements intérieures nourries par des pensées extérieures et qu'elle vous invite cher lecteur à parcourir le chemin sacré. Publication de chapitre : quand le souffle de l'inspiration m'appellera.

Shawnovi touhy - stalker poezie Sledování, strach v srdci se schovává, každý krok cítím, jak mě někdo z dálky zpozorovává. Ticho kolem, jenom dech můj v temnotě zní, a v očích stále ten pocit, co se mi vrací, když se ztrácím ve snění. Romantické dopisy, co neznámý posílá, každé slovo jako dotek, co se srdcem zachází. Sladké verše, co v duši otiskují svůj tvar, a přesto tajemství jejich zůstává, co mi nikdy neodhalí tvář. Omluvám se za chyby

sídliště,kde jí nikdo nemá rád. Kde není v bezpečí a útočiště nachází v poznámkách.

pokračovaní sbírky : občas to mám chuť skončit

Parodie na krásné, ucházející i naprosto nechutné písničky. Nejlepší umístění: 7. v kategorii poezie 5. v kategorii poezie 4. v kategorii poezie