a protože jsou mé myšlenky jako krvelačné bestie... protože na světě je plno věcí, které se musí změnit... protože na světě je plno lidí, kteří potřebují pomoc... protože v metaforách je kouzlo, jenž spočívá v pochopení... protože miluji psaní... protože ty myšlenky musí z mé hlavy jednou pro vždy pryč.
****
Těžké okovy mě svazují,
mé tělo do krve drásají.
Zarývají se stále hlouběji do kůže,
s tímhle mi už nikdo nepomůže.
Zápěstí mám ochrnutá z té bolesti,
vím, že jsem se dopustila nejedné blbosti.
Potůčky krve po mých končetinách dolů padají,
šanci vzepřít se té bolesti mi nedají.
Z úst mi hlasitý výkřik vyjde,
snad mě brzy někdo najde.
Okovy se zarývají ještě hloub do kůže,
vidím před sebou mrtvé růže.
Padám do mdlob z té bolesti,
už po mně zůstanou jen pověsti.
Zavírám oči, mé tělo dopadá do trnů,
ve svém posledním pohybu rychle ztrnu...
****
Žijeme ve světě lží, kdy už je ani nerozeznáme od pravd. milujeme osoby, které nám naši lásku nikdy nebudou schopny opětovat. všichni si myslí, že peníze jsou vše, PROBOHA! ZTRÁCÍME DUŠE V TOMHLE VYKOUPENÉM SVĚTĚ! nosíme sluchátka, abychom neslyšeli okolní svět, hlasy, které nám říkají, jak nemožní jsme. děláme vše pro to, abychom byli na chvíli v jiné realitě. v té lepší...