Metafora smrti 🌙
- GELESEN 751
- Stimmen 26
- Teile 17
Laufend
Zuletzt aktualisiert Di., Sep. 22, 2020
Když jsem smutná tak píšu.
A takhle to dopadá. Každá část vystihuje moje pocity, události v mém životě, které jsem prožívala, když jsem danou věc psala. Někdy to nemusí dávat smysl, moje myšlenky totiž nedávají smysl.
Alle Rechte vorbehalten
#34
já
Werde Teil der größten Geschichtenerzähler-CommunityErhalte personalisierte Geschichtenempfehlungen, speichere deine Favoriten in deiner Bibliothek und kommentiere und stimme ab, um deine Community zu vergrößern.
Vielleicht gefällt dir auch
To, co jsem nikdy neřekla nahlas
Seznam mých myšlenek a dopisů, které marně čekají, až budou odeslány:) Řekla bych, že main téma bude láska - věc, která mě pronásleduje a straší neustále
Fialová mlha
Svléknu ze sebe pravdu, odložím ji vedle postele jako starou košili s vůní někoho, kdo už není v mém životě. Zanechám tu moje světlo i tmu. Moji mlhu.
Citáty (Dokončeno)
Láska a Bolest dvě slova Jeden člověk. Člověk může mít rád hodně lidí ale pouze jednoho člověka může opravdu milovat. Cover by: BeeBee_Princess
Verše trochu suše ;)
Píšu a čtu básně ta slova jsou tak jasné. Vyjádřím tím pocity své, Ty pak nebudou tak zlé. Tak krutý ten život je, potom každý zemřít chce. Já už to tu nedávám, proto sprostě nadávám. Jsem smutná a brečet chci a domů rychle odejít. Nic tady mě nedrží, jsem jen velkou přítěží...
KRABIČKA ✷ sbírka pocitů
jednou jsi přes krabičku potkal jednu holku a ta ti řekla, že být drak a chrlit oheň je oukej... • první díl z lyricko-epické série KRABIČKA ✷ POPRAVDĚ ִֶָ˖·˳˖𓂃 ִֶָ předzpěv, dvojverší~Abgeschlossene Geschichte
Srdce Zkažená
Vím, že je začátek nic moc, ale doporučuju dopracovat se ke konci. Neříkám tomu vyloženě kvalitní počtení, ale co si budem, každej někde začínal. Berte v potaz, že jsem tohle začala psát v roce 2017. Nejnovější kvalitky jsou na konci ofc.
Deníček zlomeného kluka:,(
totalni kravina, ale je to legendarni takze to sem musim napsat 😭 predem upozornuji že je to na vlastni nebezpeci 10.12. 21-
zlámaný žebra - poezie
učím se dýchat, ale vzduch má ostrý hrany... pět měsíců, mnoho pátků, nekonečno nádechů. tohle je sbírka o hledání bezpečného místa ve světě, který se točí příliš rychle, o tom jak přepsat strach ve vlastní hlavě a jak se naučit stát, i když se podlaha hýbe. pro všechny, kdo se bojí zdí, ale učí se otevírat dveře.
Seznam mých myšlenek a dopisů, které marně čekají, až budou odeslány:) Řekla bych, že main téma bude láska - věc, která mě pronásleduje a straší neustále
Mehr DetailsInhaltsrichtlinien