Esence

Začalo to jako poměrně běžný den. Královským povinnostem jsem se možná vyhýbala o trochu více než obvykle, ale copak jsem na to neměla nárok? Vždyť to byly moje narozeniny.

Den skončil v krvi. Akaraj v plamenech, obelisky odrážely křik mágů a moje krev dopadala na oltář šílenců. V nápěvu starověkého jazyka v prastarém dialektu jsem rozeznávala děsivá slova rituálu. Symboly vyryté do bezkrvých těl mých spolubojovníků, se kterými jsme měli zachránit svět před Prázdnotou.

Poslední, co si pamatuji, jsou mé vlasy hořící přede mnou na hromádce v misce spolu s peřím vratikory a šupinami garyby. Ledové ostří, laskající můj krk.

A pak jsem byla obětována.