Kaiře to změní život. Stěhování. Ale ne jenom to. Ještě někdo..... ***** ♧Ukázka č.1♧ "Pochop to. Pochop mě. Prosím" "Jenže to nejde chápat! Už to nemůže být jako před 'TÍM'!" "Ale proč, ne? Proč na to nemůžeš prostě zapomemout?!" "Protože jsem ti odpouštěla až moc dlouho na to, abych ti mohla odpustit i teď" "Miluju tě" Po těchto jeho slovech jsem se otočila a odešla..... ♧Ukázka č.2 ♧ Chvíli tam stáli. Jen na sebe zíraly a četli si v očích toho druhého. On jí pak chtěl odhrnout vlasy z tváře, co je tam dopravil vítr. Asi to už byl reflex, ale ona ucouvla, sklopila hlavu a dívala se do země jako někdo, kdo čeká na svou smrt a je s tím už víc než smířený. On tohohle nikdy nechtěl dosáhnout. V jeho očích byl rozpoznatelný strach. Strach z toho, že to takhle bude už napořád. Že se ho ona bude bát už napořád. ***** Ahojky! Budu moc ráda když se na tu moji patlaninku podíváte! Snažím se vydávat další kapitoly tak aspoň jednou za 2-3 dny. Mějte se hezky! ❤