*Příběh je v korekci.* Dva světy, které se sejdou. Ona nedýchala. Ona byla vyvolená. Ona značí význam. On ubližoval, On měl srdce, ale chladné jako led. On byl chráněn, i přesto, jaký byl. Kapky deště jsou vzpomínky lidstva téhož stejně zoufalého jako každá kapka, která ví, že dopadne a stane se už jen právě pouhou vzpomínkou, která po čase vyschne a ztratí svůj význam. ________________________ Jsem zde, loutka, co věří, loutka, co utíká. Jsem zde, napůl živá, napůl bez duše. Jsem zde, srdce chladné, srdce prázdné. Jsem zde, nelze pomoci, lze zachránit. Jsem zde.