Help me...

Dostat se na dno je prej v pohodě. Všichni ty optimistucký psychopati co viděj i na třetí světový válce samý pozitiva říkají, že ze dna vede jen jedna cesta. Nahoru. Ale co když vás na tom dně drží zatraceně těžkej balvan a ať se snažíte jak chcete nemůžete vyplavat protože máte prostě balvan na noze. Topíte se a dno se stane vaším domovem. Já jsem na dně. Přijala jsem dno za vlastní a přežívám s kamenem na noze každou minitu, sedm dní v týdnu, 365 dní v roce a proč? Protože jsem si jednou v životě dovolila bejt šťastná.. Jmenuju se Anastasia Greenová, ale jestli mi někdy někdo řekne Anastasie utrhnu mu hlavu. Prostě mi říkejte Ano..