Hloubka

Jen 5%. Tolik světových oceánů jsme zatím prozkoumali. Známe pět setin a myslíme si, že rozumíme zvířatům uvnitř, jejich životům a potravnímu řetězci. Máme všechny informace pečlivě zařazené v tabulkách, ale občas přijde chvíle, kdy jsou i ty největší mozky současnosti v koncích. Na to totiž jedno políčko v tabulce nestačí. Tohle je něco většího. Něco tak nevídaného, že tomu lidé odmítají uvěřit, i když je námořníci varují snad tak dlouho, jak staré je lidstvo samo. Co když z nich opravdu mluvil strach a ne rum? Co když to s Titanikem bylo jinak, než všichni tvrdí? Co když je někdo, kdo na to přišel už dávno?

***

Postava doplavala už skoro pode mě a v tu chvíli mi došlo, že to nikdo z naší posádky není. Začal jsem kopat, abych ho setřásl a mohl se dostat na hladinu, ale jen dvakrát máchl nohama a byl přede mnou v celé své kráse. Nelidský člověk. Bledá kůže s bílými vlasy a světle modrýma očima. Velký alespoň dva metry s nohama, které měli snad přes 35 centimetrů. Blány mezi prsty na nohách, rukách, ale i pod pažemi. Od šupin, které měl jen na ramenech se občas odrazil slabý paprsek světla.

***

Momentálně probíhá pozvolná korekce již napsaných kapitol, jelikož se mi již příliš nelíbil styl jejich zpracování. Ve chvíli, kdy korekce skončí, tento odstavec smažu. Užijte si čtení!