Dvacet dívek, jež nikdy nepoznaly své rodiny. Dvacet dívek skrytých před světem. Dvacet dívek různého věku. Dvacet dívek dennodenně vystavených násilí a těžké práci. Dvacet dívek v jedné malé tmavé místnosti. V jedné malé místnosti s jedním malým oknem skoro u stropu. I jenom malým oknem, ale proniká světlo. A všude, kde je světlo je i stín. A právě stín je jediný úkryt v prázdné místnosti. Většina se ve stínu skrývá. A s nimi se skrývá i smích a dobrá nálada. V tomto vězení se často ozývají bolestné výkřiky a pláč. I v tomto vězení plném smutku a bolesti se ale najde dívka, která dokáže nějakým záhadným způsobem vykouzlit úsměv na tváři smutným lidem kolem sebe. Totiž Victoria Euphemie Potterová.All Rights Reserved