Každý večer usínám při hudbě z vedlejšího domu. Konkrétněji při hudbě, kterou poslouchá můj soused a zároveň spolužák. Ovšem jedné noci se hudba nerozléhala okolím, z pokoje nevycházelo světlo žárovky a usínání se stalo těžší než kdy dřív. A kéž by to jen u jedné noci zůstalo, ani o týden později, kdy vyhasínala moje naděje jako svíčka hořící příliš dlouho, jsem nezahlédla ani nepatrný záblesk světla, ani tichou melodii písně. To léto mě dědeček zasvětil do tajemného, přesto kouzelného světa bylinek a bestiářů. Spousta věcí pak byla jinak, když léto skončila a do města se vrátil Cody. Jenže to nebyl tak úplně on.All Rights Reserved