básničky vymyšlené pod hvězdnou oblohou za plačících, žalostných, zoufalých nocí, kdy nemůžu spát, za společnosti mých, po tváři padajících slaných slz a trochu toho hořkého utrpení
1 v poezii/2.9.18/
říká se, že láska je slepá
jenže tohle není láska
a už vůbec ne slepá
vždyť na mě mává
z dálky
na mě zamávala
moje plíce mi sebrala
myšlenky mi zpět nedala
a šla trochu jiným směrem