Pozdní lítost ✔

Vlastní vinou jsem přišla o to nejlepší, co mě v životě potkalo. Měsíc, dva, připadá mi, jako by to bylo včera. Stále to bolí, stále se ta díra v srdci nezacelila. Když zavřu oči, vidím ho před sebou, náš první pohled do očí, naše první podání ruky, náš první polibek, naše první milování... Cítím jeho ruce na mé kůži, cítím jeho parfém. V hlavě slyším jeho věty, kterými mi říkal, jak moc mě miluje, rezonují tam od rána do večera, jako tichá připomínka mého štěstí. Štěstí, v které jsem nedoufala, štěstí, které jsem si tak nesmyslně, lehkomyslně pošlapala vlastníma botama.
Jak vrátím čas? Upíšu svojí duši ďáblu, pokud se najde někdo, kdo to umí. Za tu oběť by mi to stálo. On by za to stál ...

31/8 2018 - 2/10 2018