searching for sunflowers

„Ta železitá vůně ve vzduchu, o které jsem si myslela, že se line ze skladu masa, se linula úplně z něčeho jiného. I když jsem stála zády k chodbě, neunikla mi krev na mých bosých nohou. Zachvěla jsem se odporem. Odsud dnes v noci nikdo nevyvázne živý."

Říkal jí Corita. Nezlomná. Častokrát se bál, že mu zmizí. Rozplyne se, shoří na prah, vsákne se do půdy. Ze spánku šeptával její jméno.
„Corito!" neslo se tmou až k jejím uším.