Ty jeho kaštanové vlasy... To vypracované tělo... Ta podřazenost srčící z celého jeho postoje... Ten zadek... Ale ze všeho nejvíc... Ty oči... Hluboké, jako dvě laguny, jako modré nebe, jako moře... ••••• Když jsem tvé oči zahlédl poprvé, bylo mi okamžitě jasné, že mi musí patřit. Stejně jako člověk, jenž je vlastní. Že tvoje tělo, i duše musí za každou cenu patřit mně. Stal jsem se posedlým. Posedlým tebou, Erene... --- Tenhle příběh je snad první dílo, které jsem psala a je už vcelku staré. Prosím, berte Posedlého trochu s nadsázkou. Kdyžtak omluvte gramatické chyby, snažila jsem se jich, co nejvíc opravit, ale možná se tam ještě najdou. <33 --- Povídka není psaná za účelem zisku. Veškeré duševní vlastnictví postav patří Hajime Isajamovi až na postavy mnou vytvořené.