Jediné přání
  • Reads 351
  • Votes 40
  • Parts 7
  • Reads 351
  • Votes 40
  • Parts 7
Ongoing, First published Oct 06, 2018
Nikdy jsem nebyla stejná jako ostatní. Byla jsem tichá ale zároveň nápadná. Nikdo neměl konečky vlasů a okraje duhovek v očích téměř bílé. Jen ti, kteří byli narození s tou kletbou. S jedinou kletbou, která se držela doteď.
,,S city lásky neopětovaných, poslední dech brzy příjde"
Vzácná ale tak nebezpečná. Každé desetiletí se snižoval počet dětí, které se s kletbou narodili. To desetiletí, kdy jsem spatřila světlo světa i já...ten den se započítalo další dítě, postižené touto kletbou. 
Držela jsem se od všech kluků dál, jen aby se mi nedostali do srdce. Strach byl oprávněný. Měla jsem sice jen pár přítelkyň ale stačilo mi to. Vnímala jsem zvýšený zájem o mě z chlapecké strany, jen aby si mě získali a sobě vysloužili titul "Neodolatelný", protože získal jednu z nejméně dostupných dívek.
Žila jsem klidně, až do jednoho večera...
Od té doby nemohu na něj přestat myslet. Kéž bych mohla zapomenout...
Kéž bych ho nikdy nepotkala a on mi nikdy nepopletl hlavu.
All Rights Reserved
Sign up to add Jediné přání to your library and receive updates
or
#58smrt
Content Guidelines
You may also like
Řízeni adrenalinem by Balu512
65 parts Complete
„Jdeš tancovat?" Zeptal se jí a nechal jí dopít jeho pivo, které mu vytrhla z ruky. „Jasan, Kira by mě tu stejně nenechala celý večer jen tak postávat." Mikla útlými rameny. „To tvoje tancování spíš připomíná předehru dvě vteřiny před šukačkou. Ví vůbec vaši, že ještě nejsi v postýlce a dávno nesvíráš plyšového medvídka při spinkání?" Žvatlal jsem na ní jak na mimino. Bylo na ní vidět, že do teď o mé přítomnosti neměla ani páru. Můj hlas jí na chvíli zarazil, ale rychle se zapamatovala a s falešným úsměvem se ke mně a klukům otočila. „A ví policajti, že svou jízdou ohrožuješ nevinné babičky na přechodu?" Ušklíbla se a přiklonila se blíž ke klukům. „Pánové, neříkejte mi, že jste zase s tímhle tím," prstem zakroužila směrem k mé osobě. „Zase přijeli." Snažila se šeptat, ale musela mluvit dost na hlas, aby překřičela okolní hudbu. „Viděla jsem ho řídit a není to zrovna dvakrát hezký pohled." Jack s Joem to nevydrželi a vyprskli smíchy. John se snažil zadržet smích, ale pohrával na plné čáře, za to Mark se nestydatě řehtal na celé kolo. ... Tenhle příběh není ničím originální. Je psán pro duše, co si chtějí odpočinout od vážné literatury a hledají jen něco nenáročného, co jim zpříjemní čas. Jedná se o můj první pokus o psaní z pohledu jeho a jí, tak třeba si to někdo přečte... v příběhu se vyskytují: gramatické chyby, sexuální scény, vulgarismy atd...
You may also like
Slide 1 of 10
LEDOVÁ SOUHRA cover
Jen jeho maličká.. cover
Já a pan hokejista cover
V pasti dominantního (yaoi A/B/O) cover
Ve stínu prince cover
Burning down cover
I sny se občas plní  cover
Řízeni adrenalinem cover
Nenávist vede k lásce (Petr Sikora) cover
Cold touches (cz) cover

LEDOVÁ SOUHRA

50 parts Complete

Jak moc velká pravděpodobnost je, že se vám splní vaše největší sny? Danielle měl vždy sen být kapitánem hokejového týmu a dostat se až do NHL. Chtěl být nejlepší a slavný. To byl jeho sen. A ten se mu i splnil. Mia měla vždy sen být kapitánkou volejbalového týmu. Netoužila po slávě, ani po moci. Měla jen jediný sen, který se jí bohužel nesplnil. Avšak ona se nikdy nevzdá. Za svůj sen chce bojovat. Co se stane, když se střetne na parkovišti s bandou hokejistů, kterým kraluje jejich egoistický kapitán?