Dovolím si použít slova švédského spisovatele Jona Ajvida Lindqvista: Vše o čem píšu je v podstatě pravda, jen se to stalo trochu jinak.
Příběh pojednává o trápení patnáctiletého kluka v nápravném zařízení, kam se dostal tak, že ani sám neví jak. Ačkoliv se to tak bude jevit, neodehrává se to v Rusku, Ukrajině ani Bělorusku, i když většina postav jsou Rusové. Nechci to přesně umístit ani časově, ale vodítka a náznaky tu budou. Podle značek čtenář může mít představu jakým směrem se osud ubohého malčika bude ubírat. Doufám, ne že se vám to bude líbit, ale že to zaujme a možná i donutí k zamyšlení nad aktuálními i celkem nedávnými jevy, předsudky (neříkám že je máte zrovna vy), stigmaty a minulostí nám všem společnou.
Svět, ve kterém práva a svoboda slabších neznamenají zhola nic.
Svět, ve kterém jsou takoví lidé majetkem.
Svět, ve kterém žiji.
Svět, ve kterém nejsem jedním z vyvolených.
▪▪▪
V příběhu se budou objevovat sprostá slova, scény 15+ a LGBTQ+ tématika.
Každý kdo s těmito věcmi má problém ať důkladně zváží čtení mého příběhu a pokud se případně rozhodne číst i tak, nedává vinu mně.
Já vás varovala.
Všem ostatním přeju pěkné čtení.
▪▪▪
Příběh není psán za účelem zisku!