Mít sen znamená mít cíl. A mít cíl znamená žít. Žít pro ten sen a jít za ním, i kdyby ta cesta k cíli byla klikatá, plná překážek a zastávek, kdy si řeknete, jestli to vůbec má cenu, stejně nepřestávat a jít dál. Já měla sen a jasný cíl. Tebe, Jakube! Jdete se mnou? Pak se připravte, že ta cesta bude dlouhá a nejednou to budete chtít vzdát. Ale já půjdu dál, protože já... já si jdu pro Jakuba...

Ona studuje vysokou a věří jen faktům. On stojí na pódiu a prodává emoce. Ona rap nenávidí. On je jeho tváří. A mezi nimi sázka, která jim změní život. Nika nechtěla s rapem nic společného. Kvůli bratrovi zná zákulisí, které nikdo nevidí. Náhodné setkání, prudká výměna názorů a nečekaná sázka....kdo z nich přesvědčí toho druhého o své pravdě? Dojde k tomu vůbec? Nebo se karty otočí... Příběh, který by mohl mít dobrý konec, ale taky špatný....

Třináctiletá Amanda byla ve svých 2 letech unesena vlastní matkou od své biologické rodiny. Deset let byl její život plný týrání a ponížování. Zažila bití i sexuální obtěžování od matky a jejích partnerů. Naštěstí její matka zemřela a Mandy se vrací zpět na Sicílii ke svým starším bratrům.

,,Zkus tohle vytáhnout ještě jednou a garantuju ti, že ti rozbiju hubu."

Příběh o začínajícím umělci a jeho první můze. Příběh o toxicitě a možná i konečném vykoupení. Maria je 17 letá holka s předem prohraným životem a destruktivním životním stylem plným alkoholu a drog a Petr je jen kluk, který je schopný se jí v tomhle vyrovnat. Co se stane, když se tyhle dva na pohled stejné světy střetnou a žačnou se mísit ve smrtelnou směs s příchutí vodky, nikotinu a extáze? TW: násilí, drogy, vulgarismy Je to můj osobní názor a můj osobní přístup k postavám a událostem. Předem se omlouvám za chyby a nepřesnosti.

Jak jsem chvíli nedávala pozor, zbývající místa v kočáře zabral Peter, Remus a ten kluk z Mrzimoru. ,,Sakra,'' zaklela jsem. V tu chvíli mi ovšem došlo, že může být ještě hůř. ,,Kde je Black?!'' zhrozila jsem se. ,,Je hezké že si o mě děláš starosti, ale jsem hned za tebou,'' ozval se za mnou ironicky dřív, než jsem se stihla vůbec otočit. Podívala jsem se na něj, stál tam opřený o druhý kočár a ušklíbl se na mě. Rychle jsem se otočila zpět na Jamese. ,,Okamžitě mě pusť zpět na moje místo!'' přikázala jsem mu. ,,Ne,'' odpověděl pobaveně. On z toho má ještě srandu! ,,To je dobrý, pojedeme druhým kočárem,'' ozval se za mnou Black. ,,To nemyslíš vážně, Blacku!'' otočila jsem se na něj nevěřícně. Jenom se ušklíbl. ,,Nedělá mi to větší radost než tobě, že s tebou budu muset strávit další čtvrt hodinu, ale nebudeme přeci Jamesovi kazit příležitost popovídat si s Lily.'' Pomalu jsem se otočila zpět na Jamese. ,,To si ještě vyřídíme,'' zasyčela jsem na něj a vydala se směrem k druhému kočáru. Blackovi jsem nevěnovala jediný pohled a posadila jsem se dovnitř. Marauders fanfikce- Gwen Brooklyn Prewettová, mladší sestra Molly Weasleyové a její příběh v Bradavicích.

„Jaký to je pocit toužit po někom, koho nikdy nebudeš mít?" „Tuhle otázku si nech, až budeš cítit kůži jiného člověka a celé tělo ti bude křičet mé jméno."

"Podle toho co jsme slyšeli máte mezi sebou dost velké spojení" koukla reportérka na Felixe a pousmála se. "Každý z nás jsou v té skupině nějak spojený. Známe se už pěkně dlouho " odpověděl jsem za Felixe. Reportérka se začala pak ptát na dost osobní otázky a začalo mě to trochu štvát. Chtěl jsem se ozvat, ale Felix byl rychlejší. "Promiňte,ale my dva jsme jen velmi dobrý přátelé. Ostatní v naší skupině jsou naši přátelé . Hyunjin a já jsme jen přátelé, který se znají už hodně dlouho " bylo vidět, že je Felix mírně naštvaný. Nic jsem na to neřekl ani jsem ho nezastavil,ale ranilo mě to.

Všichni tě milujou, všichni tě potřebujou. Díky Dominiku. Kdyby si mě nevzal na to focení nepoznala bych je. Nepoznala bych svou nejku. Nepoznala bych JEHO. Nepoznala bych že mě život baví s vámi víc než ten můj bejvalej. Nepoznala bych jeho slova který se mi vyryli pod kůži. "S tebou" dvě slova který si budu navždy pamatovat.

Nikdy jsem nevěřil na zakázaný věci. Pokud jsem něco chtěl, vzal jsem si to. Hudbu, respekt, život, co jsem si vysnil. A jestli někdo nesouhlasil? To byl jeho problém, ne můj. Jenže pak přišla ona. Adriana. Sestra člověka, kterej mi roky kryl záda, kterej by za mě šel klidně do pekla. A právě proto bych na ni neměl ani pomyslet. Jenže já to udělal. Stačil jeden její pohled, jeden úšklebek, kterej mi jasně říkal, že mě nesnáší. A paradoxně mě to přitáhlo víc než cokoliv jinýho. Nebylo to správný. Nebylo to chytrý. Ale pokaždý, když jsme spolu mluvili, cítil jsem, jak mezi náma něco praská. Nenávist? Možná. Přitažlivost? Kurva jo. Její bratr by mě zabil, kdyby se to dozvěděl. A možná by měl. Protože já nejsem dobrej člověk. Ale ona... ona mě dokázala rozložit jediným slovem. Tohle není příběh o tom, jak jsem si našel holku. Tohle je příběh o tom, jak jsem si zamiloval někoho, koho jsem nikdy neměl mít.