Dívala ses mi hluboko do oči. Ty tvé říkaly ,,nesnáším tě", ty mé ,,miluju tě". Koukala jsi se na mě zhnuseně, s nenávistí, jako kdybych byla odpad, který patří do koše.. Ale nikdy, nikdy nezapomenu na ten tvůj pohled... ten pohled, který mi rozbil srdce na milion malých částic...
poznamka autora:
nejradsi preskocte prvnich asi 40 basni, neda se to cist a psala jsem to, kdyz jsem byla jeste male, naivni decko. ale pokud se rozhodnete si je i pres me varovani precist - berte je s rezervou, jsou to me zacatky a nejspise to nema ani hlavu, ani patu. a jinak - cele toto dilo je jakousi mou formu terapie, jsou v nem vylite me pocity a je to i dost osobne. kdyz me ale popadne muza, nemohu prestat psat. so, i hope you gonna enjoy it <3
Přemýšlím jak to vlastně nazvat. Tohle dílo. Prostě básně který vytvořil a následně vysral na papír můj mozek. Řekněme že mají představovat moje myšlenky, ale ty myšlenky jsou zlé. Nutí mě myslet si že by bylo lepší skočit pod vlak.
Tak doufám že budete mít příjemný čtení😅
❗Pozor můžou zde být pravopisné chyby❗