1000 let
  • WpView
    Reads 916
  • WpVote
    Votes 95
  • WpPart
    Parts 79
WpMetadataReadOngoing
WpMetadataNoticeLast published Tue, Dec 20, 2022
WpInfo
Poetry
Dívala ses mi hluboko do oči. Ty tvé říkaly ,,nesnáším tě", ty mé ,,miluju tě". Koukala jsi se na mě zhnuseně, s nenávistí, jako kdybych byla odpad, který patří do koše.. Ale nikdy, nikdy nezapomenu na ten tvůj pohled... ten pohled, který mi rozbil srdce na milion malých částic... poznamka autora: nejradsi preskocte prvnich asi 40 basni, neda se to cist a psala jsem to, kdyz jsem byla jeste male, naivni decko. ale pokud se rozhodnete si je i pres me varovani precist - berte je s rezervou, jsou to me zacatky a nejspise to nema ani hlavu, ani patu. a jinak - cele toto dilo je jakousi mou formu terapie, jsou v nem vylite me pocity a je to i dost osobne. kdyz me ale popadne muza, nemohu prestat psat. so, i hope you gonna enjoy it <3
All Rights Reserved
#10
depression
WpChevronRight
Join the largest storytelling communityGet personalized story recommendations, save your favourites to your library, and comment and vote to grow your community.
Illustration

You may also like

  • zlámaný žebra - poezie
  • When I cry
  • KRABIČKA ✷ sbírka pocitů
  • To, co jsem nikdy neřekla nahlas
  • Citáty (Dokončeno)
  • Deníček zlomeného kluka:,(
  • Básně a balady část 2.
  • Fialová mlha
  • Verše trochu suše ;)
  • Srdce Zkažená

učím se dýchat, ale vzduch má ostrý hrany... pět měsíců, mnoho pátků, nekonečno nádechů. tohle je sbírka o hledání bezpečného místa ve světě, který se točí příliš rychle, o tom jak přepsat strach ve vlastní hlavě a jak se naučit stát, i když se podlaha hýbe. pro všechny, kdo se bojí zdí, ale učí se otevírat dveře.

More details
WpActionLinkContent Guidelines