Hurts Like Hell *CZ*

,,Oh promiň, já tě neviděla!" a usmála jsem se na danou osobu. Ta osoba byla Luke. Luke Hemmings, ten kluk do kterého jsem se bezhlavě zamilovala hned jak nás představil můj bratr. ,,To nevadí!" a oba jsme se zasmály. ,,Co tu děláte slečno Irwin?" opřel se o linku a koukal se na mě když jsem šla do ledničky pro mlíko. ,,To vám pane Hemmings může být ukradený, protože jak už vás znám, za 3,2,1" a než jsem to dořekla, křičel Calum. ,,Luke!! Kde jsi!! Pohni se sebou!!" a na to se zasmál. ,,Jak si to věděla?" přešla jsem k němu blíž až se dotýkaly naše nosy a řekla jsem potichu ,,S mým bráchou jste skupiny dlouho na to abych si tě úřečetla Hemmingsi!!" a smiskou s vločkama jsem odešla z kuchyně.

dna z mých vzpomínek které bych za nic nevyměnila! Jsou to ty vzpomínky co mě dělají šťastnou! I přes to co jsem zažila. Co jsme zažily!!

,,Pane Hemmings?" přišla za mnou sestřička. ,,Je mi to líto ale vaše žena nepřežila porod. Ale dítě je v pořádku a vypadá že to dítě přežije ve zdravý, bez žádných náznáku na rakovinu co měla vaše manželka. Je mi to moc líto" a zase odešla někam. Chtělo se mi řvát před celou nemocnic. Co jsem jedině moc bylo že jsem začal brečet. ,,Luke??Co se stalo? Přišel Calum. Já jsem zvedl hlavu s uslzenýma očima. ,,Emily nepřežila porod!" hned jak jsem to dořekl jsem začal zase brečet a Calum mě objal. ,,Ona u je pryč!!" řekl jsem. ,,Máš ale malou přece!" řekl Calum a já se zastavil. Cože? Ona to je holka?" řekl jsem překvapivě. ,,Ty to nevíš? Emily říkala že ti to chce říct až v 5. měsíci. Ale asi neřekla." dořekl a usmál se. ,,Já mám dcerku!! já mám dceru!!!" objal jsem Caluma byl jsem štestím bez sebe.

Tím tento příběh nekončí!