REMORSE

,,Ještě jeden krok a přísahám, že do sebe ten nůž zapíchnu" držela jsem nůž ostrou hranou na svém těle. Než jsem stihla cokoliv říct pohltila mě temnota a bolest, a já padla. Všude kolem mě byla tma. Neměla jsem nejmenší tušení co se děje, ale neměla jsem strach. Vlastně, doufala jsem, že co nejdřív přijde můj poslední nádech. Náhle jsem dopadla a než jsem upadla do hlubokého spánku slyšela jsem brek, křik a výčitky.

To jsem, ale ještě nevěděla, že budu zbytek svého života žít ve výčitkách. Ve výčitkách, že jsem někoho zabila. Někoho nevinného, někoho tak droboulinkého a někoho kdo by říkal ,,tati." osobě kvůli, které se tohle všechno stalo.