Objevil se před mým domem v jedné z největší sněhových vánic toho roku. Netušila jsem, kdo je, ani kde se tam vzal. Ten chlapec, jehož bílé šortky a triko byly asi tak tenké, jako mé záclony, tam prostě klečel na zemi a rukou se hrabal v neskutečném množství sněhových vloček. ... ,,Je to tak... bílé," vydechl uchváceně a já se jen divila, že se ani neklepal. ,,Je to sníh," řekla jsem s krátkým uchechtnutím. Obrátil se na mě a zabodl své zářivě žluté oči do mých zmatených zelených. ,,Vyrůstal jsem na poušti. Pomalu ani nevím, co to je změna počasí, natož co je to sníh." ... Vánoční a zároveň má první jednodílovka do soutěže na prosincový prompt od českých ambasadorů.