Zahalen v Temnotě

Plazilo se to a škemralo. Teda spíš to vydávalo podivné skřeky a koukalo to na mě smutným pohledem. Na to, že to ještě před chvílí pojídalo malé dítě se to snažilo žít. Přišlápl jsem tomu tvorovi hlavu a zasekl mu meč do krku, tak hluboko, až propíchl zemi. Poslední zavytí a byl konec. Meč jsem vytáhl a jedním sekem mu oddělil hlavu od těla. Dřep jsem si k tomu a zadíval se přímo do očí. Nikdy v nich nebyl vidět vztek, ani nenávist. Byli prázdné. Hlavu jsem zvedl a připnul si ji k opasku.

Jsem lovec, bojuji se zlem, s těmi, kteří nedají lidem spát a kteří i teď číhají pod rouškou noci na nevinné oběti.