Kambrická monstra

Kambrická monstra

  • WpView
    Membaca 280
  • WpVote
    Vote 11
  • WpPart
    Bab 5
WpMetadataReadBersambung
WpMetadataNoticePublikasi terakhir Jum, Des 28, 2018
Asi první, co vás napadne... co to (sakra) Kambrium je? Nějaká fantasy země, kudy se prohánějí draci, jednorožci a další mýtická stvoření? Jste blíž, než byste si mysleli. Kambrická fauna, z nejstaršího geologického období paleozoika, je proslulá především svojí bizarností a tajuplností. Živočichové svou podivností mnohdy předčí i ty nejbujnější představy lidské fantasie. A že opravdu stojí za to je poznat... Co se týče zdrojů, čerpám především z knih: Příběh života (Jak Sovák), Prehistoric Life: The Definitive Visual History of Life on Earth (David Burnie) a webových stránek: http://palaeos.com/paleozoic/cambrian/index.html/ http://trilobites.info/ http://www.fossilmuseum.net/museum-cambrian-explosion-fossils.htm Nesmí samozřejmě chybět ani pomocná berlička Wikipedie, ale i ona je velmi skromná, co se Kambria týče. Všechny použité obrázky (vyjma coveru) jsou mé dílo.
Seluruh Hak Cipta Dilindungi Undang-Undang
#174
scary
WpChevronRight
Bergabunglah dengan komunitas bercerita terbesarDapatkan rekomendasi cerita yang dipersonalisasi, simpan cerita favoritmu ke perpustakaan, dan berikan komentar serta vote untuk membangun komunitasmu.
Illustration

anda mungkin juga menyukai

  • Jeden den v Moskvě
  • Politologie
  • I would never fall in love w him.
  • Problematika TRANSGENDEROVÉ Ideologie
  • cukrový pantáta (rozuměj daddy)
  • shifting realities | cz
  •  { hello bitches  }mın yonge✔︎end
  • extra ZAJÍMAVOSTI
  • hi we are transgender cz [a naše problémy]
  • TO CO JINÍ NEUMÍ - Aneb. Jak na to?

Jeden den v Moskvě je moje první kniha. Začal jsem ji psát když mi bylo devatenáct. Psal jsem ji z části přímo v Moskvě, kde jsem žil od roku 2022 do roku 2024 jako student a syn diplomata. Pro knihu jsem vytvořil vlastní strukturu: jeden den sestavený z několika let. Ráno, škola, odpoledne, večer. Každá část čerpá z různých období, různých vzpomínek, různých nálad. Tahle struktura mi umožnila psát o Moskvě jako o městě, které se neustále mění a zároveň zůstává pořád stejné. Každý den vypadá totožně a přitom je plný věcí pod povrchem, na které si normálně zvykat nemáte. Žil jsem na české ambasádě na Druhé Brestské ulici, chodil do mezinárodní školy s dětmi oligarchů a diplomatů, jezdil každý den metrem přes centrum města. Z okna jsem viděl demonstrace, z televize útok na Kreml dronem, ve školní třídy globus s přemalovanými hranicemi Ukrajiny. Byl jsem v Moskvě cizinec, ale také někdo, kdo tam bydlel, kdo měl oblíbená místa, chodil do hospod s kamarády a balil spolužačky. Pnutí mezi normálním životem a tím co se odehrává kolem, je hlavním tématem knihy. Nepřicházím s velkým odhalením nebo závěrem. Jde mi o konkrétní scény a zážitky: tádžický holič co vypráví o jezerech Pamíru a hned po mně stříhá mladého vojáka se slevou za speciální operaci. Spolužačka která maluje na cihly balkonu v Chimkách moře a slunečnice. Kluk na semaforu, který se ptá jestli mi teroristický útok v Crocusu přijde divný, a já říkám že nevím. Píšu hovorově, s humorem, bez falešné naděje či moralizování. Mamčiny komentáře v kurzívě jsou součástí textu a představují odlišný pohled na stejná místa. Věřím, že tato kniha nabízí pohled na válečné Rusko který v české literatuře chybí. Ne z perspektivy novináře ani historika, ale osmnáctiletého kluka, který tam prostě žil.

Detail lengkap
WpActionLinkPanduan Muatan