Změna

,,Do háje! Není ti nic?" někdo na mě mluvil. Vím taky, že mě ten někdo srazil autem, když jsem šla ze školy. Pomalu jsem otevřela oči. ,,Co to-? Baxi? Co se děje?" překvapeně jsem na něj koukala a stále ležela na silnici. ,,Ježiš ségra. Pojď, vstávej. Zavezu tě domů a ty si na chvíli lehneš, jo?" Ségra? Cože?
,,Ty nejsi můj brácha." řekla jsem zmateně a pokračovala. ,,Jsi jen můj oblíbenej youtuber a můj soused. A je polovina května, ne apríl." Štěpán na mě divně koukal, ale pak se nahlas rozesmál. Natáhl ke mě ruku a pomohl mi vstát . ,,Pojď prosímtě, tvůj miláček už na tebe čeká. Pokud tě nepřivezu domů tak mě Pavel asi zabije." se smíchem mi rozkázal a táhl mě k autu.

Stále do kola jsem si říkala, že tohle musí být jen nějaký vtip.