... právě v tu chvíli, když jsem Olinu míjela, všimla jsem si, že v ruce něco drží. Hmm, není to náhodou moje narozeninová čokoláda?
"Ty, Oli, není to náhodou moje narozeninová čokoláda?" zastavila jsem se. Zas takový srab nejsem. Nejsem vlastně vůbec srab, ale kolem ní je vždycky lepší brát věci s rezervou. Jenže, co je moc, to je moc.
"Ne, nepoznáš MOJÍ narozeninovou čokoládu?"
Jmenuju se Vojtěška. Nikdo nikdy neslyšel horší jméno, snažím se to ignorovat, preferuju přezdívku Funny, což přesně jsem. Vymyslela ji moje starší sestra, když se mi posmívala. Takže, původně ironické, teď je mojí jedinou záchranou. Když je člověku třináct, spoustu věcí už chápe, přesto nemám tušení, proč je moje šestnáctiletá sestra tak divná.
autor obrázku: Laura Bernard
Celá povídka bude z pohledu Davida.
Marie "Mery" Černá je sama na svýho pubertálního bráchu Kida. Rodiče jim před necelými 2 měsíci zemřeli při dopravní nehodě, kterou zavinil opilý řidič. Mery s rodiči už nebydlela, ale jezdila za nimi často na návštěvu a podnikali spolu plno výletů a užívali si všichni chvíle spolu.
Mery i se svým bráchou Kidem se přestěhovali z Pardubic do Rubavy, aby jim místo nepřipomínalo rodiče.
Jak bude Kid bránit Mery před Davidem, který je děvkař a otočí se za každou sukní?
To se dozvíš tady 😊