Když jsem byla malá, myslela jsem jsi, že život je perfektní. Že v nebi poletují andělé. Že v lese žijí kouzelní jednorožci. Že v moři plují krásné mořské panny. A že, na severním pólu sídlí Santa Claus se svými skřítky. Avšak můj největší problém byl v tom, že jsem neměla nejmenší pojem o tom, co znamená gravitace. To slovo pro mě bylo, jako neprůhledná zeď. Nikdy mě ani nenapadlo, že by mi něco, jako gravitace mohlo ublížit... Když jsem dospěla, tak jsem se gravitaci naučila definovat všemi různými způsoby. Bylo to totiž ono slovo, co se mi stále lepilo na paty. Kdykoliv jsem se odhodlaně zvedla na své cestě životem, tak se dostavila a přišpendlila mě opět k podlaze. Už dávno se mi rozbily ty růžové brýle, přes které jsem svět pozorovala. Tentokrát jsem viděla jasně a nefalšovaně. Svět nebyl perfektní. Život nebyl perfektní a ani já nebyla perfektní... 2.7.2019 DROGY 1❤️ 16.7.2019 TEMNO 2❤️