29 parts Ongoing Bylo mi osmnáct, když jsem se z okna české ambasády díval na rozlícený dav, který políval rudou barvou vysoký plot.
Bál jsem se, že zapomenu drobnosti. Rozhovory na balkonech. Prázdné pohledy v metru. Věty, které zůstaly nedořečené. Ten lhostejný klid.
Tahle kniha začala vznikat 17. února 2024. Seděl jsem tehdy na české ambasádě v Moskvě a díval se z okna na večerní zimní ulici, která vypadala jako každá jiná - šedá, tichá, trochu unavená. Nepsal jsem knihu. Chtěl jsem si jen poznamenat pár vět.
Jeden den v Moskvě není cestopis ani analýza. Je to mozaika obrazů, rozhovorů a situací z let 2022-2024 - někdy absurdních, jindy intimních. Je to jeden den, ve kterém prožiju celých dva a půl roku.
