Vzbudilo mě hladké pohlazení po tváři a polibek na čelo. Pak už jen jeho něžný hlas. Co říkal: ,,Vstávej princezno". Otevřela jsem oči. Oslepila mě krása mého zlatíčka. Otočila jsem se na něj a on se usmíval. ,,Dobré ráno princezno" ,,Dobré" řekla jsem. ,,Jak ses vypsala?" zeptal se. ,,Vedle tebe dobře" usmála jsem se. ,,Já taky, půjdu udělat snídani. Počkej tady, donesu ti ji" řekl dal mi pusu a zvedl se.
Nemohla jsem se ani nadechnout. Proč? Proč mě sakra potřebuje vidět? Postřehla jsem jeho nechápavý pohled, jak jsem tam jen seděla a s otevřenou pusou koukala do mobilu. ,,Co se děje princezno?" zeptal se. Já se jen sebou cukla a odpověděla: ,,Nic, všechno je v pořádku" řekla jsem lež. Nic nebylo v pořádku. Ne když mi Jack napsal tohle. Co si tím chce jako dokázat? Co tím vůbec myslí? Nad mými myšlenkami mě přerušil on jak si mě k sobě stáhl a obalil kolem mě své ruce. ,,To jsem rád" zašeptal a dal mi pusu do vlasů. Leželi bychom v tom objetí mnohem déle kdyby mi ten kretén neposílal milion zpráv. ,,Asi tě někdo hodně potřebuje" řekl. Já jsem se jen posadila a vzala si do ruky mobil. Abych si přečetla ty jeho zprávy...
Jack: Nicol prosím, neignoruj mě potřebuji tě.
Jack: Omlouvám se za mé chování, jsem pitomec
Jack: Prosím, vážně tě potřebuji. Už to bez tebe nevydržím
Info: Tento příběh je dokončený. Píšu druhý díl, najdete ho na mém profilu. Obsahuje sprostá slova. Není vhodný pro zastánce perfektní gramatiky.