Trocha sentimentality je na Vánoce omluvitelná

Oswald plánoval strávit letošní Vánoce stejně jako ty loňské. A předloňské. A vlastně úplně všechny v posledních letech. Sám na svém osamělém ledovci s lahví libovolného alkoholu, kde se může sentimentálně utápět v vzpomínkách. Až na to, že letos se zná mít nezvaného hosta...
...

„Měl jsem cestu kolem a tak mě napadlo, že bych ti mohl popřát veselé vánoce," Nygma nenuceně protáhne obličej a nevinně se na něj usměje. Jako predátor vysmívající se své kořisti. Oswald ho sjede ostražitým pohledem. Zná muže před sebou až příliš dobře na to, aby věřil, že by mohl něco udělat náhodou. Hádankář tu je, protože tu plánoval být. Takže Oswald hodlá setrvat ve střehu a nenechat se ukolébat falešnou přátelskostí.
„Veselé vánoce i tobě. A šťastný nový rok," rozhodne se mu zdvořile přání opětovat. „Takže je to vše? Nebo mi hodláš popřát ještě na pár dalších svátků dopředu, abychom mohli omezit budoucí interakce?" Nygma se se zasměje.