Pojmenovali ji po nebeském souhvězdí. Po souhvězdí, jež se vztahuje k mudlovské báji o Orfeovi, největšímu hudebníkovi řecké mytologie. Appolón svému synu Orfeovi daroval lyru, aby svým zpěvem a hrou bavil a omamoval lidstvo, zvěř i přírodu. Orfeův život byl na první pohled pohádkou; ale do té doby, než mu zemřela jeho milovaná manželka. I vydal se Orfeus do podsvětí, aby přesvědčil Háda k navrácení Eudryčina života. Ovšem i mudlové nebyli tak naivní, aby věřili, že lze lidský život navrátit. Orfeus svou ženu nazpět nedostal, a celý zbytek života strávil toulkami a zpíváním pod jasnými hvězdami. Po jeho smrti jej Bohové umístili i s jeho lyrou na oblohu, odkud mohl hlídat celý svět. Jenže život nejsou mudlovské povídačky. Příběhy v nich končí šťastně, jen pokud máte obrovské štěstí. Celý život poslouchala něčí příkazy. Seď rovně, neodmlouvej, nepaktuj se s mudly, dostaň se do Zmijozelu. A celý život příkazy plnila s poslušným výrazem ve tváři. Nikdo už ale netušil, že ne z lásky k ideologii, kterou její rodina prosazovala, ale z lásky k člověku, kdo ji svého času miloval z celého svého srdce. A Lyra byla přesvědčená, že ten její rozhodně šťastně neskončí. Jmenovala se Lyra Blacková, a ačkoliv si při vyslovení jejího jména každý představil jedinečné souhvězdí vysoko na obloze, byla jen další obyčejnou hvězdou v galaxii, stejnou, jako statisíce jiných.
16 parts