Absolutní prázdnota. Nic. Na nic si nevzpomínám. Co jsem dělala předtím ? Kde jsem žila ? Tolik otázek a žádná odpověď. Jsem výsledek pokusů, nebo vypadám takhle od narození ? Jsem jak čistý list. Nevinný, ale prázdný. Chci vůbec začínat od začátku, má to smysl ? Začínají se mi vybavovat útržky, vzpomínky. Chci vůbec vzpomínat ? Co když jsem ubližovala ? Tak si vzpomeň, jsi jen čisté zlo. Zabíjela jsem bez soucitu, bez výčitek. Musím odejít. Odpusť mi, prosím, a sbohem. Třeba se někdy zase setkáme.