Tichý hluk

V našem světě jsme všchichni obklopeni pocity. Emocemi.
Někteří jedinci jsou dostatečně silní na to, aby tyto pocity skryly, ale poté jsou jimi zžíráni zevnitř. Jiní zase vypustí své pocity do etheru a uleví se jim.

Jeongin nebyl vždy takový pesimista - byl obyčejným dospívajícím klukem.
Oplýval neuvěřitelnou dobrotou a laskavostí, ani co se týkalo talentu nezahálel. Jeho hlas se vymykal nad ostatními, ostatně jako celkově jeho cit pro hudbu. Byl také velmi oblíbený mezi lidmi, avšak nikdo nevěděl o jeho "malém" tajemství, za které zaplatil nesmírně vysokou cenou.
Toto tajemství ho připravilo o všechno.
O konzervatoř.
O lidi, které nazýval svými přáteli.
O úsměvy a štěstí těch nejbližších.
O svoje psychické zdraví.
A dokonce o svou chuť do života..
Každý den mu připadá jako utrpení. Snaží se smát, aby utěšil ostatní, ale jeho samotného nikdo neutěší. Má všeho dost. Nechce dál ubližovat ostatním, stejně tak i sobě samotnému.
Chce zmizet.

Co si myslíte?

Najde Jeongin znovu ztracenou chuť do života?

Najde si skutečné přátele, kteří ho příjmou jaký je?

Začne se konečně smát na ostatní upřímně?