,,Jsi jen bezcitnej děvkař" zakřičím a uteču.
U ž ho nikdy nechci vidět!!! Bože prosím!!
*o půl roku později*
,,Miluju tě" pošeptal mi.
,,Já tebe taky" řekla jsem.
*pak se stane něco co nikdo nechtěl*
,,Lety, musíme ti něco říct" řekli rodiče.
,,Ano mami" zeptám se když se posadím.
,,Stěhujeme se" řekl táta.
,,Tati ale já tu mám Katrin, ostatní kamarády a nechci to opustit" brečela jsem. Sice jsem říkala ze ho nechci vidět ale ne že chci opustit Katrin.
Jak se to dál bude vyvíjet uvidíte v příběhu! Těším se na vás!😘😍
All Rights Reserved