DOKONČENO. PROBÍHÁ KOREKCE
Elisabeth Walkerová. Jméno a můj život, čistě jednoduchá ironie. Co člověk očekává skoro v 17-ti letech? Většina lidí, jenž jsem znala měla vše za sebou. První večírek, po kterém následovala neskutečná kocovina, první zamilovanost a následujíc vztah s prvním poprvé. Tyhle věci byly pro mě neznámá galaxie, když mě jako priorita zaměstnávalo učení.
Ale nic netrvá věčně. Než do mého plánovaného života narazil On a vše změnil. Nezbyla tam ani zmínka o životě, který byl před ním. Vše bylo dokonalé, až do jedné chvíle, kdy si přivlastnil mé srdce a po jednom doteku celou mou duši.
Byl jako hurikán, který se prohnal mým čistým životem. Pokaždé když si postavím ochrannou zeď, spadne jediným dotekem. Jako zkořápka. Nikdo nemohl vědět, že ten zatracený paličák s havraními vlasy a temným tetováním mě zničí. Ale proč na to myslet, když si můžu pamatovat něco jiného. Jak jsem mu vlezla do postele a hned pak na klín a zajela mu do vlasů. Nevnímala jeho prošení o to ať přestanu, i když mi to opětoval. A to nejhorší, že i pod vlivem alkoholu jsem dokázala zaslechnout tu nejkrutější pravdu.
„Tak moc tě chci, až nás to zničí." Přeskočil mu hlas. Jenže já to nevnímala a ponořivala se hlouběji do zkázy.
Zkrátka, když jsem ho poznala, vše bylo jako jeden neodolatelný POCIT.
Spojuje je pouze jediné a to pomsta, tedy aspoň ze začátku.
- ,,Pouze mi můžeme určovat co je vhodné a co ne." Zastrčí mi pramen vlasů za ucho. ,,A mimo to neděláme nic nevhodného, ... -
14+ může se vyskytnout nějaká spicy scéna, násilí nebo vulgarismus
-Poměrně hodně věcí o Oxfordské univerzitě jsem si změnila podle svého, aby mi to lépe zapadalo do příběhu. Takže vás poprosím, nehledejte tu věci, co nejsou podle skutečnosti.