,,V místnosti panovalo ohlušující ticho, které její dech trhal na kousíčky jako nadýchanou cukrovou vatu. Prostoru pokoje vládla tma a ona díky absenci oken nemohla odhadnout, kolik je hodin. Nevěděla ani kde je, kdy, proč a kam zmizel muž, jež ji sem odtáhl, ani co přesně se stalo. Její spánkem zastřená mysl a rozmazaný pohled nezaregistrovaly temnou postavu v rohu místnosti, která dívku celou dobu nehnutě sledovala. A on stále vyčkával..."
Každého občas přepadne jakýsi druh záchvatu, v němž popadne první papír a tužku, popřípadě mobil a dá se do psaní, aniž by věděl proč a jak to udělal. A přesně tak u mě vznikají nezařaditelné a přesto povedené výkřiky do tmy. Je mi líto nechat je válet v šuplíku nevyužité, což je důvod vzniku téhle 'sbírky.' Snad si chvilku mého kreativně-uměleckého šílenství užijete a třeba v něm najdete i inspiraci.
2. místo v #mind - 12. 7. 2019
1. místo v #hodiny - 12. 7. 2019
1. místo v #trash - 12. 7. 2019
1. místo v #ztracen - 12. 7. 2019, 23. 2. 2020
1. místo v #odpad - 23. 2. 2020
Mnoho z nás si nezasloužilo to, co nás potkalo. Mnoho z nás si v pozdních hodinách často kladlo otázku: „Proč?"
Netvrdím, že se v mých básních nutně najdete, ale pokud máte něco na srdci, melancholickou náladu či chuť na pěkné básně, jste na správném místě.
Toto jsou básně jedné dívky, která roky krvácela na papír a rozhodla se, že je chce sdílet s ostatními.