Souzeni - XoXoDarkMiaXoXo - Wattpad

Story cover for Souzeni by XoXoDarkMiaXoXo

Souzeni

XoXoDarkMiaXoXo

Leituras 356
Votos 10
Capítulos 5

Leituras 356
Votos 10
Capítulos 5

XoXoDarkMiaXoXo

bestfriends dêti family hádky laska love matty mia odpuštění rodina sance setkání skola svatba vzpomínky šikana

Ona byla obyčejná dívka..
On byl obyčejný kluk..
Ona nestála ani za jeden pohled..
On stál za všechny..
Ona byla šikanována.. byla bez přátel..
On byl idol všech dívek..
Ona na něj pomalu zapomněla..
On na ni nikdy..

Mia, teď už 18 letá dívka studující předškolní pedagogiku. Nikdy neměla vztah. A proč? Kvůli němu. Kvůli klukovi, kterého neviděla 5 let. Kvůli klukovi, kterého od svých 13 let miluje, ale nikdy neměla odvahu mu to říct, hlavně ani příležitost. Začala na něj pomalu zapomínat. Věřila, že už ho asi nikdy neuvidí a že on teď někde žije šťastný život se svou přítelkyní.

Matty, 19 letý mladý muž, který se stěhuje do města, kde žije Mia. Nastupuje do stejné školy i na stejný obor, jako ona. Nikdy na ni nezapomněl. Po předchozím nevydařeném vztahu, už žádný nechce. Miluje jen jednu. A to tu, kterou po 5 letech potká. Chce jen ji, to ona byla vždy ta jediná.

Co se stane, až se jejich cesty zase potkají? Povede se mu ji získat? Budou se brát pořád jen jako nejlepší kamarádi, nebo z toho bude něco víc? To se dozvíte v Souzeni.

Upozornění!
Náznaky sexu, sex --&gt; Ano
Vulgarita --&gt; Ano
Násilí --&gt; Ano
Čtete na vlastní zodpovědnost!
Taky to berte prosím s rezervou, je to můj první příběh. Děkuju.Todos os Direitos Reservados

bestfriends dêti family hádky laska love matty mia odpuštění rodina sance setkání skola svatba vzpomínky šikana

Índice

5 capítulos

Inscreva-se para adicionar Souzeni à sua biblioteca e receber atualizações

ou

Diretrizes de Conteúdo

Talvez você também goste

Poslední noc v New Yorku - New Jeff Buckley was born, de endralonniuuhalast

New Jeff Buckley Was Born Druhý díl „Poslední noci": Pavel v New Yorku, most v jemném dešti, jiskry z cigarety a město, které se na chvíli promění v popel. Večírkem zní Buckley, středa se představí jako Wednesday Kennedy, ale stejně důležitá je otázka, kdo vlastně mluví tvým hlasem - a co se v tobě zrodí, když se od někoho odpoutáš. Tohle je příběh o tom, jak se člověk „narodí" ve třiceti: ne k lepší verzi sebe sama, ale k pravdivější. Čte se pomalu, mezi světly a tichem. Text tíhne k fragmentu a k filmovému střihu: střídají se setkání (večírky, kavárny, procházky), vnitřní monolog, dopisy a hudební vsuvky. Ústřední konflikt není „co se stane", ale „kdo jsem": Pavel hledá vlastní polohu mezi projekcí „nového Jeffa Buckleyho" a skutečným, zranitelným já. Leitmotiv vody a dýmu (mlha, řeka, čaj, cigarety) se vrací téměř v každém obrazu; město reaguje jako organismus, který vrací doteky - někdy něžně, jindy krutě. Autor vede scénu přes hmatatelné detaily: čajové sáčky s dechem archivovaným v Sin-é, datované a vylepené do sešitu; doma zelená, tělem „pohlcující" sedačka a květinové „Evy" jako tichý sbor svědků. Forma je fragmentární, rytmus střídá šepot a nápory (lyrické pasáže vs. záznamová strohost), jazyk přitom sází na krátké přesné věty s obraznou pointou. Slib čtenáři: soustředěný, niterný čas s hlasem, který se skládá z paměti, dopisů a písní - bez „efektů", zato s poctivostí, která řeže. Příběh vyprávěný pozpátku. Pro čtenáře, kteří mají rádi lyrickou prózu o identitě a paměti, kde hudba není kulisa, ale metoda přežití. Nečekejte lineární děj ani rychlé pointy; text nabízí spíš komorní proud obrazů a vnitřních rytmů než „zvraty" či vysvětlení.

Zero✔️, de arley_cone

„Jsi nula. Dokonce taková nula, že ani nedokážeš spáchat sebevraždu...." „Když jsem podle tebe taková nula, tak proč sem za mnou pořád chodíš?" přejede ho dívka zkoumavým pohledem. „Abych se mohl dívat, jak se ti to stále nedaří..." ušklíbne se chlapec a odejde z nemocničního pokoje pryč...

3008, de Anterria_Delenda_Est

Grant, 21-letý vysokoškolák, jde koupit novou mikrovlnku po tom, co záhadně přestane fungovat. Inspirováno příběhy SCP, konkrétně SCP-3008.

Vychována v klášteře, de kresji0007

Tato kniha vypraví příběh chudé dívky Magdaleny, která od svých pěti let žije a vyrůstá v klášteře. A o princi a rytíři Petrovy, který jako třetí nejstarší syn svého otce si na jeho rozkaz musí najít manželku. A musí se s ní oženit, aby mohl tak zachránit svůj rod aby pokračoval. A tak jeho otec pošle dopis do jednoho ženského kláštera matce představené, aby pro jeho syna vybrala jen ty dívky které jsou urozené jak krví tak i rodem. A že jen s takovou se jeho syn ožení. Jenže princ Petr když přijede do kláštera, tak uslyší nádherný zpěv který ho vábí a který ho dovede až do pokoje oné krásné dívky. Do které se Petr ihned zamiluje, a jenom ji si chce vzít za svou manželku. Protože už po žádné jiné netouží a jediná po které touží je právě ona. A tak si postaví hlavu a nechce ustoupit v tom že jen ona nebude jeho. A i přes zlobu svého otce se s ní ožení. Ale jeho otec mu nakonec odpustí, protože nechce stát v synově štěstí, a tak se nakonec smíří s chudou ale překrásnou dívkou. Která dá jeho synovy spoustu dětí a se kterou bude opravdu šťastný. Nápad na tento příběh mi bleskl jen tak hlavou, a tak jsem se ho rozhodla napsat :) Ale varuju, možná že to nebude pro slabé povahy! (12.4.2022 - 13.7.2022 ) #8 V KATEGORII ROMAN (13.4.2022) #4 V KATEGORII ROMAN (14.4.2022) #1 V KATEGORII KLÁŠTER (10.9.2022)

Výchozí název - napiš vlastní, de LilienNamikazi

Ahoj já jsem Míša.

DVOJZÁŘ - Lucián z deštného pralesa Feklespír, de endralonniuuhalast

V deštném pralese Feklespír žije malý kluk, tak asi desetiletý, hubený jak lunt s očima vytřeštěnýma navrch hlavy, jmenuje se Lucián. Náhodou objeví cestu z Feklespíru ven a navštíví tak další místa: zámek paní Heneke, ledovou pláň Holenkárnýmej a slavné město Pochlenstár, zemi Velké roviny, aby se dostal tam, kam ho celou dobu vede jeho srdce. Konějška, Brzka, zámecká paní Heneke, princezna Žaneta, tři čarodějnice, Luchipé a drak Pomfián, to je několik málo postav, se kterými se Lucián setká během svého putování, aby o něco víc pochopil sám sebe. Příběh o laskavosti, přátelství, síle odpuštění a lásce, která nakonec zlomí i největší prokletí.

Poslední noc v New Yorku - Přízraky v Umagu, de endralonniuuhalast

Rok 2007, poledne. Do přístavu zajíždí Benátský princ a Stano se nadechuje bura - město zná po hmatu. Plakát hlásí Lili v Novigradu, Umag se ukládá k zimnímu spánku. Vile Prepotentan velí Celestýna (deník do mikrofonu), Ruth ukládá dopisy se stuhou, na stěně visí Robinův obraz s naťuklým rámem. Stano v soláriu poprvé doopravdy přizná, že děti mít nebude - a pláč chytí do úst, aby nic neprozradil. Náhodou potká Hyun Wook Parka (červená Marlboro, káva střídá kávu) a večer na zahradě křupe Celestýnin chrastící rádiový altán. Na lodi do Benátek Stano škubne drátkem od aparatury a nastane „snášenlivé ticho" vody a motorů - bez Franca. A ještě něco: Zvonko a Stano, první polibek skrytý v kovárně. Telefon ve starém městě dvakrát zazvoní - pak už „minulost nemá co vyjevit". Tento román skládá návrat nikoli z gest, nýbrž z míst. Umag, Grožnjan a Benátky tvoří trojúhelník, v němž se Stanovi rozsvěcují dávné exponované snímky: Kočičí dům s rozpadlými schody, schodiště k vodě u domu Eny a Romea, náměstí Trg Slobode s posledním pódiem sezóny. Rytmus je epizodický, jako série fotografií - každý záběr má tichý zvuk: chrastivé rádio Celestýny, cigarety, vítr bura proti jugu, šelest dopisů převázaných mašlí. Leitmotivy se vracejí: lodní spoj „Benátský princ", rackové, kteří jednou vtrhnou oknem, draci nad Grožnjanem, obraz nahého muže na zdi. Téma pod tématem je střet touhy po klidu s neklidem paměti; konflikt mezi tím, co lze sdílet, a co se musí jen unést. Hlas je laskavě přesný, beze spěchu, s fotografickou disciplínou kompozice a s důvěrou v detail. Čtenáři slibuje intimní cestu po hraně mezi přítomností a tím, „co už nelze vzít zpět" - spíš naslouchání než výklad, spíš dotek než výkřik. Pro čtenáře, kteří hledají niterný, vizuálně přesný příběh návratu a paměti, kde Umag, Ben

Zlomená pravidla, de terka_11_5

Lilly se kvůli otci už několikrát museli stěhovat.I když svého otce,slavného fotbalistu Tylera Bruce a matku miluje nejvíc na světě.Už ji nebaví se pořád stěhovat. Po několika letech se Lilly konečně zase potká se svým nejlepší kamarádem z dětství.Když se přestěhují do Houstonu.Ale taky tam na ni čeká až moc hezký,arogantní hokejista,který se ji už v dětství líbil. Ale je v tom jeden velký háček.Ten hokejista je bratr jejího nejlepší kamaráda a ona nemůže porušit pravidla a zamilovat se do bratra nejlepšího kamaráda. Jak se se vším vypořádá dcera od hlavních postav z příběhu Láska ve správný čas.

Oneshoty, de btsleftover

Rozhodla jsem se psát jen nějaké kratší příběhy, co mě napadnou jen tak. Prostě oneshoty z různých okruhů. Koukněte nejdřív na názvy a čtěte, co vás zaujme. V první kapitole najdete návod, jak se v mých příbězích lépe ztratit (o to tu jde, ne?). PS: Za hvězdičky a komenty ve vašem pamlskovníku panáčkuju, válím sudy a lehám.

Smaragdová pouť, de cassjim

"Cesta ke změně vede skrze nás." Nějakou takovou větou by Emmu pravděpodobně počastovala jedna z knih, kterou dostala od snoubence; plná moudrých rad o správném životě. Jenže ona by možná chtěla něco jiného, dokonce potřebovala. Jen se odvážit. Ne každý záhadný muž je tím, kým se zdá a záhadným možná už vůbec ne. A ne každý splněný sen musí být pohádkou... Nedlouhá novela o cestě k sobě samému.

Talvez você também goste

Slide 1 of 10

Poslední noc v New Yorku - New Jeff Buckley was born cover

Vychována v klášteře cover

Výchozí název - napiš vlastní cover

DVOJZÁŘ - Lucián z deštného pralesa Feklespír cover

Poslední noc v New Yorku - Přízraky v Umagu cover

Zlomená pravidla cover

Smaragdová pouť cover

Poslední noc v New Yorku - New Jeff Buckley was born

New Jeff Buckley Was Born Druhý díl „Poslední noci": Pavel v New Yorku, most v jemném dešti, jiskry z cigarety a město, které se na chvíli promění v popel. Večírkem zní Buckley, středa se představí jako Wednesday Kennedy, ale stejně důležitá je otázka, kdo vlastně mluví tvým hlasem - a co se v tobě zrodí, když se od někoho odpoutáš. Tohle je příběh o tom, jak se člověk „narodí" ve třiceti: ne k lepší verzi sebe sama, ale k pravdivější. Čte se pomalu, mezi světly a tichem. Text tíhne k fragmentu a k filmovému střihu: střídají se setkání (večírky, kavárny, procházky), vnitřní monolog, dopisy a hudební vsuvky. Ústřední konflikt není „co se stane", ale „kdo jsem": Pavel hledá vlastní polohu mezi projekcí „nového Jeffa Buckleyho" a skutečným, zranitelným já. Leitmotiv vody a dýmu (mlha, řeka, čaj, cigarety) se vrací téměř v každém obrazu; město reaguje jako organismus, který vrací doteky - někdy něžně, jindy krutě. Autor vede scénu přes hmatatelné detaily: čajové sáčky s dechem archivovaným v Sin-é, datované a vylepené do sešitu; doma zelená, tělem „pohlcující" sedačka a květinové „Evy" jako tichý sbor svědků. Forma je fragmentární, rytmus střídá šepot a nápory (lyrické pasáže vs. záznamová strohost), jazyk přitom sází na krátké přesné věty s obraznou pointou. Slib čtenáři: soustředěný, niterný čas s hlasem, který se skládá z paměti, dopisů a písní - bez „efektů", zato s poctivostí, která řeže. Příběh vyprávěný pozpátku. Pro čtenáře, kteří mají rádi lyrickou prózu o identitě a paměti, kde hudba není kulisa, ale metoda přežití. Nečekejte lineární děj ani rychlé pointy; text nabízí spíš komorní proud obrazů a vnitřních rytmů než „zvraty" či vysvětlení.