Je možné, aby dívka, které z konečků prstů stále odkapává smůla, měla možnost jednou zažít štěstí? Dokáže opradvu vzít osud do svých rukou, nebo zase jí šance proběhne mezi prsty a odkopne jí až na úplné dno?
No co. U Martina na streamu při čtení povídky minulý týden zaznělo, že ještě Patrik nemá žádnou sweet povídku od bláznivých puberťaček a tak jsem si řekla: "Tak proč ne?" 😁 Ne, že bych byla ve svých 24 letech úplně puberťačka, ale dětsky se chovám. (Ale někdy i dědsky *hlásím po té, co háčkuji u Vražd z Midsomeru* 😀) Musím tedy zdůraznit, že k němu žádné city zatím nechovám a proto se omlouvám, pokud to bude mírně plytké. A také protože je to psané pouze z jednoho pohledu, tak vám možná bude připadat, že je to trochu splacené dohromady a šité horkou jehlou. I tak přeji příjemnou zábavu a teď se můžete usadit s šálkem čaje a ponořit se do nálady sychravého rána v potemnělé a šedé Praze. Hvězdičkou budou označeny poznámky autorky, ale nejedná se o důležita fakta * v příběhu.
Dále kurzívou budou vyznačeny nepřímé řeči. Např.: Zprávy na Messengeru a myšlenky.
*Fakta vítězí.... Hehe... ne? Nedošlo? Tak nic no...
Todos los derechos reservados