Never give up

,,Chceš to vážně ukončit teď? Teď před koncem? Není ti to truchu blbí Jakube?"

,,Je mi to blbí, ale bude to tak nejlepší Deni. Nebudu tu napořád, zachvíli se zase budu vracet do Ameriky," řekl chlapec a podíval se na dívku, které stékaly slzy po tváři a mlčela. Chlapec hledal v mysli správná slova, ale nakonec řekl první slova co měl na jazyku. ,,Přeci si nebyla tak naivní a nemyslela sis, že je to napořád," dodal.

,,Vypadni," řekla dívka a spražila ho pohledem. ,,Vypadni dřív než řeknu něco dalšího čeho budu litovat."

Chlapec tam chvíli stál a přemýšlel zda pokoj opravdu opustit, ale při pohledu na ubrečenou dívku se mu dělalo ousko a chtělo se mu brečet taky. Když opustil dívky pokoj a uslyšel bouchnutí dveří, svezl se po zdi a rozbrečel se.