Freedom-zrušeno!

Většina příběhů, knížek, filmů... začíná stejně. Jednoho dne se probudí, nebo něco řekne, něco udělá atd...

Můj příběh začíná při prvním nádechu, kdy se plíce dítěte roztahují a nejspíš to pěkně bolí, protože jinak by tak neřvala a nebo se chce vrátit do bezpečí a tepla mamčina bříška.

Mohli bychom jít, ale ještě dál... Odebírat den ode dne, týden od týdne, měsíc od měsíce a buňku od buňky, dokud by jsme nenašli dvě rozdílné věci. Respektive buňky, které do sebe zapadnou a dají tak stvořit dalšímu úžasnému životu. Ale to bychom jeli dopředu a my jedeme dozadu...

Takže, když budeme pokračovat ještě dál, našli by jsme mladého svobodného muže a překrásnou mladou ženu.

Život není fér, protože pak by to nebyl život. A tak se potkají. Ale to teď není důležité. Potom se ten čas dá přetočit zase dopředu k našemu řvoucímu dítěti.

Roky ubíhali a to dítě, holčička, rostlo. První zuby, první narozeniny první věta, první samostatný krok, druhý narozeniny, třetí, čtvrtý... však to znáte.

Celou dobu se ten muž a ta žena měli rádi. Ba dokonce se i milovali. Ale jak už jsem zmínila...

Life is not fair, becauste then it would have no life.

Nebudu vám tu vykládat celý její životní příběh... jen kousek jak už v knížkách, příbězích a filmech bývá zvykem...