Zrůdička

. Všichni se jí báli a všechny fascinovala. Byla krásná i přes všechny jizvy. Světlé vlasy po ramena, drobná postava s ladnými křivkami. Přicházela vždy učesaná, umytá a v krásných šatech. Ty však neměla ráda, ale znala své výhody a plně je využívala. Nikdy jí nikdo nechtěl pohlédnout do očí, přestože byly krásně nebesky modré. Pokud jste do nich jen vteřinku pohlédli spatřili jste jen divokost. Na vše se dívala jako na kořist. Málokomu se povedlo dostat se k ní tak blízko, aby ji zranil. Když už tak na sebe mohl být hrdý, to mu však nemělo vydržet dlouho. Dokázalo ji to neskutečně rozlítit. Nechovala se jako člověk. Byla rychlá, obezřetná a divoká. Vrčela na všechny okolo sebe, vydávala zvířecí skřeky, zabíjela pohledem a byla smrtí pro každého, kdo se jí postavil. Říkalo se, že svou autoritou si prý podmanila smečku vlků. Nebojovala, nezabíjela, jen kolem nich kroužila a každé ze zvířat, na které pohlédla, se poddalo její vůli.