Osud ve vlastních rukou

„Můžem si dát už teďka, jestli chceš. Bude toho celkem dost na přípravu, tak ať to stihnem" pronese Rob a zasměje se. V Derekovi se teď ve vteřině mísí strach a zvědavost. Nakonec si pomyslí, že když si teď nedá, bude ho mít Robert za sraba a to by si také mohl to jejich spolubydlení brzy rozmyslet... „jasně, můžem si dát už teď" odpoví Derek.

Derekův život je odlišný, než jaký mají jeho spolužáci. Nemá fungující rodinu, nemá místo, kterému by říkal domov. Ve chvíli, kdy musí Derek převzít zodpovědnost za svůj život má navíc vše změnit několik nepředvídaných událostí.