blue butterfly
- LECTURES 1,889
- Votes 226
- Chapitres 50
výlevy srdíčka, strasti a radosti života jedné podivné dívčiny, která se snaží přijít na to, kdo vlastně je a kam patří.
©PeñaMoth | 2019
©cover by @buterflx1
Tous Droits Réservés
#37
štěstí
Rejoignez la plus grande communauté de conteursObtiens des recommandations personnalisées d'histoires, enregistre tes préférées dans ta bibliothèque, commente et vote pour développer ta communauté.
Vous aimerez aussi
Zlaté červánky
Milá já, nikdy jsem nechtěla rozpoutat oheň. Nikdy jsem nechtěla, abys kvůli mně krvácela. Dnes budu lepším člověkem. Ocitla ses na prahu mezi světlem a temnotou. A vybrala sis světlo. Vždycky to bude světlo. To ale neznamená, že temnota nikdy nebyla. Ušla jsi kus cesty, abys našla své zlaté červánky. A já budu bojovat za to, aby ses už nikdy neztratila.
KRABIČKA ✷ sbírka pocitů
jednou jsi přes krabičku potkal jednu holku a ta ti řekla, že být drak a chrlit oheň je oukej... • první díl z lyricko-epické série KRABIČKA ✷ POPRAVDĚ ִֶָ˖·˳˖𓂃 ִֶָ předzpěv, dvojverší~Terminé
Skryté myšlenky
(2. díl sbírky Náhodné řádky) Občas mě napadají nejrůznější myšlenky a přepadají všemožné pocity, ze kterých je pro mě nejlepší se vypsat - většinou do poznámek v mobilu, do konceptů na Wattpadu, na papírky, které stejně vždy poztrácím... A teď mě napadlo to právě na Wattpadu zveřejnit, protože proč ne? Třeba se v tom někdo najde, nebo ho to inspiruje, nebo se možná jen nudí a zajímají ho tyto skryté myšlenky této náhodné holky. ©2020 feel46Terminé
Fialová mlha
Svléknu ze sebe pravdu, odložím ji vedle postele jako starou košili s vůní někoho, kdo už není v mém životě. Zanechám tu moje světlo i tmu. Moji mlhu.Terminé
POPRAVDĚ ✷ sbírka přiznání
popravdě, nic pro mě nebylo jen tak... • druhý díl z lyricko-epické série KRABIČKA ✷ POPRAVDĚ ִֶָ˖·˳˖𓂃 ִֶָTerminé
Fialový déšť
Mám v sobě část, která si romantizuje melancholii. Která potřebuje proměnit bolest v něco krásného, aby jí dokázala rozumět. A možná existuje někdo, kdo to má stejně. Kdo se v podobných slovech necítí smutnější, ale naopak o něco méně sám. Tak si sem odložím pár nepochopených, toužících a trochu zraněných kousků svého srdce. Třeba v nich n ěkdo pozná ty svoje. 🌧️
A přece si mě pamatuješ
Theo je Zoeyina mladší sestra. Tichá pozorovatelka s měkkým srdcem, hlavou plnou drobných katastrof a rukama, které pořád něco tvoří. Zoey je pro ni jistota, domov i člověk, kterého miluje tak samozřejmě, že si bez ní neumí představit svět. Alex Morrisová je Zoeyina nejlepší kamarádka. Ostrá, sebejistá, nečitelná kapitánka volejbalového týmu, která do Zoeyina života patří už roky. Jako smích po zápase, staré hádky, společné plány a důvěra, která nepotřebuje vysvětlování. Některé vztahy se dají pojmenovat snadno. Jiné čekají ve stínech školních chodeb, v hluku tělocvičny, v rodinných autech a mezi dvěma lidmi, kteří se k sobě pořád vracejí, i když obě předstírají opak.
Ne rozbitá, ale složená
Každá báseň je střípek cesty jedné slečny, která se odmítla smířit s dospíváním jakožto s něčím co má svůj datum expirace. Život je cesta a kdo se zastaví nikam se nepohne. Ať je cesta jakákoliv nikdy bychom se neměli přestat pro sebe snažit. A stejně tak jako doufá, že její cesta nikdy neskončí, tak doufá, že každý čtenář v této knize najde aspoň jeden verš, který mu zlepší den.Terminé
Milá já, nikdy jsem nechtěla rozpoutat oheň. Nikdy jsem nechtěla, abys kvůli mně krvácela. Dnes budu lepším člověkem. Ocitla ses na prahu mezi světlem a temnotou. A vybrala sis světlo. Vždycky to bude světlo. To ale neznamená, že temnota nikdy nebyla. Ušla jsi kus cesty, abys našla své zlaté červánky. A já budu bojovat za to, aby ses už nikdy neztratila.
Plus d’InfosDirectives du Contenu