Hard Ninja Life

Můj pohled byl upřený jen na ni. Nemůžu uvěřit tomu, že po mně právě hodila kunai. V jejích očích byl chlad, který jsem u ní nikdy v životě neviděla. Tahle osoba není ta, kterou znám. Hodila po mně další kunai. Ucítila jsem, jak mi po tváři stékala krev. Tentokrát mi to škrtlo o tvář. Ona mě chce vážně zabít. Překvapením jsem se nemohla ani hnout. Na nic nečekala, hodila po mě několik shurikenů a rozeběhla se proti mně. Stihla jsem zareagovat a odrazila jsem shurikeny, avšak její ráně jsem se nevyhla. Chtěla mi vrazit další, ale já jí zachytila. „Co to sakra děláš?! Proč to děláš?! Prosím, řekni mi, co ti je?!" křičela jsem na ni se slzami v očích. Ona se však dostala z mého zachycení a bezcitně mě odkopla. Padla jsem na kolena a vykašlala krev. Nechci s ní bojovat. Co se to děje? Sotva jsem se zvedla, schytala jsem od ní další ránu. Je jí jasné, že proti ní nebudu bojovat, proto používá pouze taijutsu. Na druhou stranu tímhle způsobem si dokazuji, že jsem slabá. Co jsem se tedy celou tu dobu učila? Táta má pravdu, vždycky jsem byla a vždycky budu slabá. Nečinně jsem přihlížela, jak se natahuje na další ránu. Já už ale taková být nechci. Chci být lepší. Chci dokázat, že můžu být silná. Těsně před svým obličejem jsem chytla její ruku. Sice jí to zarazilo, ale to jí nebránilo použít druhou ruku. Zachytila jsem i tu a to už se zastavila. „Já myslela, že jsme byly kamarádky. To už nevíš, co všechno jsme spolu prožili?" stále se na mě bezcitně dívala. „Nechci s tebou bojovat, ale ani prohrát. Už nechci být ta slabá." ,,A jak to chceš dokázat?" řekla bez zájmu. ,,Tím, že tě zabiju." ...