Každý květ plující na vodní hladině je jako člověk. Každý květ je originál. Pluje si svou cestou a čas od času zavadí o jiný květ. S druhým květem se mohou držet pospolu a plout bok po boku do té doby, než se potopí na samotné dno. V jiných případech se o sebe jen otřou, nebo se bude snažit jeden druhého potopit.
Jiné však cesta zavede na neklidnou hladinu, jenž žádné další květy neobývají. Další pak hladina vyvede na rozpálenou souš, kde už čekají jen na to, až uvadnou.
Levi Ackerman je květ, který celý život přežívá v divokých vlnách, ale klidnou hladinu nalezne tehdy, kdy dostuduje a je ponechán sám na sebe. Vedl klidný a v mnoha případech až nudný život, jenže se to změní, když se potká s květem, se kterým už nechtěl mít nic společného.
Pozn. aut.: Všem určitě už jen z názvu došlo, že se jedná o fan-fikci na anime Shingeki no Kyojin, a to konkrétně na ship Ereri/Riren. Abych to shrnula, v příběhu se budou vyskytovat i flashbacky a příběh bude vyprávěn z pohledu Leviho.
Na obálce jsem si dala záležet a vzniklo z toho to, co tam teď je. I na můj vkus je to trochu přeplácané, ale v blízké době se pokusím obálku předělat nebo udělat úplně novou.
Jen chci ještě dát takové menší „varování" předem: Je to pro mě první knížka s touto tématikou, kterou píši, takže prosím omluvte nedostatky :) Doufám, že se příběh bude líbit! :*
Mít sen znamená mít cíl. A mít cíl znamená žít.
Žít pro ten sen a jít za ním, i kdyby ta cesta k cíli byla klikatá, plná překážek a zastávek, kdy si řeknete, jestli to vůbec má cenu, stejně nepřestávat a jít dál.
Já měla sen a jasný cíl.
Tebe, Jakube!
Jdete se mnou?
Pak se připravte, že ta cesta bude dlouhá a nejednou to budete chtít vzdát.
Ale já půjdu dál, protože já... já si jdu pro Jakuba...