Být jako za mřížemi. Svázaný a bezmocný. Bez možnosti pomoci, záchrany, jakéhokoliv kousku světla. To je mé prokletí, má životní tíseň. Kvůli čemu vlastně? Jedna jediná chyba, která se kdysi stala, jeden přešlap a mé utrpení se stalo nekonečným. Přál bych si... Tolik bych si přál, aby to vše skončilo, abych mohl být opět volný. Volný jako holubice, která roztáhne svá křídla a rozletí se do světa. Tak svobodná, čistá, půvabná. Stejně jako ona.