Růže nebo vraní oko

Až moudrost a laskavost vyhraje nad vzhledem,
Až se bude soudit slovy ne pohledem,
Až myšlenka bude mít větší váhu než krása,
pro zemi stínu a beznaděje to bude spása.
Až zavřené oči ten kdo má otevře,
A růže svoje suché poupě rozevře
Poté se myšlenka a krása spojí,
A růže konečně rozprostře suknici svoji.
Stane se tak až většina spokojí se s málem
A až doktor bude moci býti králem.