Mlhavé skvrny

Kdysi dávno to bylo největrnější údolí v celé krajině. Lidé se sjížděli zdaleka, aby pocítili tu nesmírnou moc, kterou zde příroda vládla. Toian, stejně jako mnoho jiných, s větrem vyrůstal. Stal se součástí jeho duše a díky němu se dokonce osudově zamiloval. Něco se však změnilo. Vítr ustal a radost pod modrými nebesy vystřídala úzkost a strach husté jako mlha, která vesnici navždy zalila. Nestojí za to pátrat, proč tomu tak je. Možná to tak chtěli bohové, možná to tak zkrátka mělo být, to nikdo neví a ani vědět nechce. Existují sice lidé, kteří tuší, že to má nějaký důvod, ale nechtějí ho hledat. Nevyplatí se jít jinou cestou, člověk snadno zabloudí. Toian na tom není jinak. Má o svém životě jasné představy. Vydělá v práci spoustu peněz, ožení se se svou družkou, bude se starat o své děti. Jeho skutečné sny zůstanou jen na papíře. Alespoň do okamžiku, než zjistí, že po světě chodí lidé, kteří neodpovídají jeho představám o tom, jak by civilizovaná společnost měla vypadat.

Za nádherný cover děkuji @Aliveas