Ten pravý (Dokončeno)

Představte si, že byste mohli svůj život přirovnat k filmovému žánru.
Nevím, jak vy, ale můj sen byl již od raného věku, zažít pohádkovou romanci.
Chtěla jsem svého prince na bílém koni, obrovský palác se služebnictvem a svatbu, která by byla zakončena šťastným koncem s doprovodem zvuku zvonů.
Řekla bych, že život si dost pohrává s kartami mého osudu, jelikož z nadějné pohádky se šťastným koncem a svatebními zvony v pozadí se náhle stala hloupá komedie.
Líbilo se mi zažívat lásku a vytvářet si drahocenné vzpomínky celé tři roky, avšak za ty tři roky se dost změnilo.
Mohu říct, že v něm se toho nezměnilo moc, avšak u mě? Jsem úplně jiná, než před třemi lety, protože mi stačil jediný pohled do modrých očí, blonďatého studenta, který byl na výměnném pobytu, a moje myšlenky opustily celé tři roky, a chtěly zakládat nové.
Věděla jsem, že svého přítele miluji, avšak mě to táhlo i k roztomilému neznámu.
Říkáte si, proč tomu říkáš komedie? Vždyť každá romance má nějakou zápletku. Jenže teď přijde na řadu Eso, neboli nejvíc hodnotná karta, snad v každé karetní hře.
Eso vás odebere z jednoho kola hry, nebo vám přidá body. Nejsem si tolik jistá, co to přidalo nebo odebralo mě, avšak jediné čím jsem si jistá, že to zamotalo vše, co jsem doposud znala.
Zamilovaný trojúhelník je dle mého, stále teplý šálek čaje, avšak zkuste se zamilovat do tří kluků, kteří jsou naprosto odlišní a zároveň je na každém něco, čeho se nechcete vzdát.
Proto bych řekla, že můj žánr je jedna velká a zamotaná komedie s neočekávaným koncem, protože jak se z tohohle začarovaného kruhu dostanu? To opravdu netuším.