přizdisráč • životní příběh sráče Raba McLaughlina a jeho ničemných (ne)přátel

Rab McLaughlin měl pocit, že v životě odjakživa dělá všechno správně: chodil do kostela, nekouřil, nepil, choval v úctě své neschopné rodiče, nikdy si v práci neřekl o povýšení, ale dál ji svědomitě dělal, zatímco všichni kolem něj si pokoušeli nahrabat co nejvíce, byl věrný své manželce, která ho na každém kroku podváděla, a nikdy si na nic nestěžoval. Byl to dokonalý přizdisráč, dokud se nedozvěděl, že má rakovinu a bez náročné léčby mu zbývá několik měsíců.

V konfrontaci se stylem života, jaký žil, se rozhodne konečně začít dělat to, co chce. Naštěstí má podporu svých tak zvaných přátel, feministické kundolízalky Eve a psychomaniakálního Igora, který problémy řeší alkoholem a nožem. Rabův mikrokosmos se začne okamžitě hroutit: skoncuje s podporou svých nezáživných rodičů, alkoholickým otcem a despotickou matkou, opustí svou nevěrnou ženu a v práci se se svou novou taktikou hajzla dostane na vedoucí pozici: najednou má Rab všechno, o čem kdy snil: úctu, peníze, svobodu. Stačí už jen poslední věc, se kterou se musí vypořádat - a to je Bůh. Ten ale vůbec není takový, za jakého ho Rab měl...

• • •

Měl jsem neodbytnej pocit, že mě někdo kurevsky podvedl; že mě někdo tahal za nohu celej dlouhej život, dokud nebylo moc pozdě a já na to nepřišel. Celej život jsem k něčemu vzhlížel, někoho jsem následoval; měl jsem jistotu, že kdykoliv vzhlídnu nebo se otočím za sebe, spatřím tam Jeho, to velký zářivý Něco, kvůli čemu tady všichni jsme. A ono kurevský hovno. Bůh je zasranej zmrd bez práce, kterej mi vylehává na gauči s kocovinou, zatímco já na svým hajzlu seru z podoby všechny svý vnitřnosti. Svůj k svému, kurvafix.