„To já, když jsem byl malý, tak jsem měl velkou představivost,“ prohlásil blonďáček při pohledu na Zayna, trochu se zavrtěl, protože ho tráva, na níž leželi, začala nepříjemně bodat a znovu zakotvil pohledem na obrovské kouli na černém plátně oblohy. „Viděl jsem na něm vždycky dvě oči a pusu,“ uchechtl se, ale pořád mu zůstal pohled ukotven na Měsíci., „Zvláštní. Dnes nevidím nic než krátery.“
1 part